Dievčenské romány sú na jedno kopyto

29. september 2015 at 18:37 | Lany |  articles


DIEVČENSKÝ ROMÁN je svojím obsahom urečný najmä dievčatám. Hlavnou postavou je hrdinka, ktorá pri prekonávaní istých životných prekážok objavuje a nadobúda určité mravné hodnoty. Orientuje sa na citovú stránku života a konflikty sa sústreďujú na prostredie, v ktorom sa dievčatá najviac pohybujú.
Takúto definíciu vám google nájde, ak si necháte vyhľadať pojem ''dievčenský román''. Ako prvé mi pri tomto slove napadnú diela ako Anna zo Zeleného domu, Jane Eyrová, či Denník princeznej. Ako však už názov hovorí, dievčenské romány, aj ked' sú veľmi obľúbené, sú podľa mňa všetky rovnaké.


Aby ste ma však dopredu nezačali hejtovať, milujem čítanie. Naozaj áno a takisto som prečítala aj veľa dievčenských románov, aby som vedela posúdiť, že dievčenské romány v minulosti a dnes sa od základov líšia. Hlavne tie z minulosti mali podľa mňa niečo do seba, kto prečítal Janu Eyrovú alebo Annu zo Zeleného domu, dá mi za pravdu.


Takmer každá, KAŽDÁ kniha s označením dievčenský román, ktorú som čítala a ktorá je zo súčastnoti, je o tom istom. Zvyčajne je písaná o dievčati, ktoré si žije svojím životom, ktorý podľa nej nie je dokonalý. Hlavná hrdinka o sebe tvrdí, že ani ona sama nie je dokonalá, nemá veľa priateľov a takpovediac o ňu nikto nezavadí pohľadom. Potom, približne v nejakej štvrtine knihy sa objaví chalan, s ktorým udrží očný kontakt okolo 10 sekúnd a hned' na neho myslí každý deň. Zvyčajne je ten chalan obľúbený, môže mať každé dievča na ktoré si ukáže prstom, ale aj on myslí na to záhadné dievča, ktoré stretol a ktoré je vraj iné ako ostatné. A potom je kniha akási lovestory, plná nových skúseností, intríg, zrád, udobrovania sa a tak d'alej. A ja sa po dočítaní knihy pýtam. Je toto reálne? Ak nie, prečo sú potom všetky knihy o tom istom?

Rozoberme si to teda postupne. Prečo by sa niekto taký pekný (môžem rovno povedať, že všetky dievčenské romány sú o chlapcoch, ktorí nemajú vyrážky na celej tvári, ktorý na sebe majú nejaké to kilečko svalstva a majú obe nohy- s výnimkou Augusta Watersa) a taký obľúbený (ešte som nečítala knihu o tom, aby sa dvaja neobľúbení a nepekní šprti dali dokopy, môže to byť iba jeden z tejto skupiny) zamiloval do dievčaťa, ktoré ani náhodou nie je prototyp dokonalosti. Neskôr však vysvitne, že jemu sa zdá krásna, pričom si to isté nakoniec uvedomí aj ona sama, takže aj vy na konci zisťujete, že to dievča by sa pokojne mohlo prihlásiť na Miss a predsa ju na začiatku nikto nechcel, až kým sa napokon neobjavil ''ten pravý''.

Aj ked' by som rada tvrdila opak, pravdou je, že také niečo jednoducho nie je reálne. Nevyznám sa síce v zákutiach lásky a vzťahov, ked'že sama som ešte žiaden nemala, ale nemyslím si, že niekedy stretnem chalana, ktorý sa do mňa zamiluje bez toho, aby poznal moje skutočné ja, len na základe prvého dojmu. Niekto tomu hovorí láska na prvý pohľad, ale podľa mňa by sa tomu malo hovoriť pobláznenie. Verím v lásku na prvý pohľad ale takto to podľa mňa v skutočnosti jednoducho nefunguje. Možno len v knihách a naších snoch.

Iste, nie všetky dievčenské knihy sú také, lenže skoro všetky sú si veľmi podobné, rovnako ako ich hlavná myšlienka. Sú aj veľmi originálne dievčenské romány, v ktorých je aj dobrodružstvo, či fantázia, a netočí sa tam všetko okolo lásky, chalanov a dievčenskom trápení. Lebo kníh s takouto tematikou je už naozaj dosť.

Máte radi čítanie?

Čo si o tom myslíte vy?

 


Comments

1 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 29. september 2015 at 20:27 | React

Bože, bože, bože...
ty to tu máš tak nádherný, afsjgrrgrsgrhtrg O_O  O_O :-*

Jé, Anna ze Zeleného domu, to je kouzelná knížka :-) Takže ano, já ti dávám za pravdu, že dřívější romány byly a jsou o sto krát lepší, než ty dnešní. Jako třeba i Na Větrné Hůrce :-) Jako jo, mám ráda i dnešní romány a vidím v některých velké rozdíly..ale chtěla bych zažít tu dobu, kdy se psaly dopisy a tak, jéé :-)

Připadám si jako ta dívka z románu, ale ještě jsem takového kluka nepotkala, takže...někde je problém :D

Máš prostě pravdu. Já beru lásku na první pohled, když třeba toho kluka vidíš a vidíš i to jeho chování a tak. Jenže teď je to tak, že prostě láska na první pohled je taková, že se soudí podle vzhledu, áchjo.

Fakt bombově napsaný článek, jsi šikulka!!! :-)

2 Sandra Sandra | Web | 29. september 2015 at 20:54 | React

ja čítanie milujem! bez čítania by som si svoj deň ani predstaviť nemohla,keďže ja teraz čítam all day,all night:D!
ale čo sa týka dievčenských románov,tak tým sa skôr vyhýbam,najmä takým,aké si tu uviedla s veľkou dávkou lovestory,atď. mám pocit,že tie príbehy písali z donútenia,nevedlei čo tam dať,tak tam dali jednoducho dokonalého princa,nejaké dievča s okuliarmi a strojčekom a zrazu z toho vznikla láska na prvý pohľad.nie,proste to nie.to nemám rada.príde mi to také bez chuti,z donútenia,otrepané,úplne o ničom. mám rada,keď sa autor s tým nejako pohrá a je vynachádzavý!:)
momentálne čítam Eleanor a Park a je to tiež o láske,ale strašne sa mi to páči!:) autorka ich k sebe navzájom púšťa tak pomaličky a je to neskutočne milé ako sa postavy k sebe správajú!:)
a mimochodom,strašne skvelo si to zhrnula!:)♥

3 . . | 1. october 2015 at 15:57 | React

Trošku smutné nazývať Janu Eyrovú dievčenským románom a keď tam vidíš len tú love story medzi Janou a Rochesterom tak si zjavne nepochopila, že v tej knihe ide o trochu viac ako o ten románik.

4 Christee Christee | Web | 1. october 2015 at 16:13 | React

Děkuji :-) jsou to prdelky, kam se hned Ferda, tam musí letět i Miki :-) :D

5 Monča Monča | Web | 1. october 2015 at 18:43 | React

Máš úžasný blog, dýchá z něj takové krásné osobité kouzlo.
A navíc moc krásně píšeš, jako by mi ten článek mluvil z duše, už jsem nad tímhle taky přemýšlela. Jednou jsem na blogu řešila to, že jak je vše na fotkách, v knihách a ve filmech podáno takovou tou okouzlující formou, jsme pak zklamáni z reality, protože očekáváme něco lepšího, nesmírně přesladěně růžového :D Ale přesto čtu ráda. Je to skvělý relax, ať už předvídatelné nebo nepředvídatelné knihy :)
A moc moc děkuju za ten komentář na blogu. Kvůli lidem jako jsi ty se do toho snažím vložit co nejvíce pozitivní energie, pohody a dobré nálady. Velmi ráda ti budu "doplňovat zásoby pozitivní energie" :) měj se krásně!

6 Amazonka Amazonka | Web | 3. october 2015 at 20:10 | React

Ou, a já jsem četla dívčí román, který se trochu lišil od ostatních tím, že kluk byl malej a křehkej, zatímco holka byla taková prostorově náročnější. Ale byla to stejná kravina jako všechno ostatní, co jsem kolem tohohle tématu četla.

Ale kraviny jsou někdy taky třeba, ne?

7 Heaven Heaven | Email | Web | 4. october 2015 at 16:22 | React

Úplně s tebou souhlasím.
Čtení také miluju. Dříve jsem hodně četla takové dívčí fantasy (young adult) jako je Město z kostí, Divergence, Stmívání atd. Ale teď už je moc nevyhledávám (sem tam něco), protože je to opět všechno na jedno brdo. Musím sice říct, že takové knížky, stejně jako dívčí romány (to samé mimo fantasy a postapokalyptickou budoucnost), jsou dobré tak možná na oddech, ale jinak mi toho moc nedaly. Ale dokud budou lidi (holky a dámy) takové knihy číst a kupovat, budou se kupovat :)

8 Emily Emily | Web | 5. october 2015 at 1:15 | React

Súhlasím. Mám za sebou len pár dievčenských románov, ktoré som čítala, lebo viac by som asi nezvládla. :-D A je to presne, ako si písala. Nezaujímavá sivá myška, plus sexidol celej školy, možno aj sveta, sa do seba rachnú a už to ide. :-D Možno by som takéto veci hltala, keby som mala 12 rokov, ale teraz, ďakujem neprosím. Proste takéto knižky sú o tom, že hneď na prvej strane vieš, ako to skončí, a takéto veci mňa osobne strašne nebavia. Vždy som sa zamýšľala nad tým, že keby som aj ja napísala takúto sladučkú dievčenskú knižočku, či by mi ju vydali a či by som zbohatla na tom (teda, či by si ju ľudia kupovali). :-D Len som to nikdy nevyskúšala... :D Lebo podľa mňa knihy tohto typu, by dokázala napísať každá baba. :D Ale samozrejme, to sú dievčenké romány neporovnateľné so starými dievčenskými románmi, ako spomenutá Anna a pod... vtedy mali knihy niečo do seba, ale teraz... (dúfam, že som sa nikoho nedotkla:D)

9 Winny Winny | Web | 5. october 2015 at 13:12 | React

:D :D :D Tento článok ma nenormálne pobavil. Ja som sa normálne chytila za hlavu, lebo som si po prečítaní tohto článku povedala že preboha na akej intelektuálnej úrovni sa nachádzam, keď ma tkéto knižky bavia a v podstate sú všetky úplne. . rovnaké a trošku primitívne. V podstate presne hlavne to, že si ju nikto nevšíma a je to priemerná normálna baba, kým si ju nevšimne on a potom môže ísť na miss. Baj d vej, spomenutie Augusta Wwatersa, to bola úplne  perfektne vložená zátvorka a ja uznávam ľudí, ktorý vedia takto zaklincovať zátvorkami :D.
Inak z mojich životných skúseností, jasné, chlap sa síce do teba zamiluje až ked ťa spozná a to isté aj naopak, ale neverila by si koľko chlapov, alebo apson ja ich poznám dosť, ktorýsi zakladajú na "láske na prvý pohľad". Nemám rada to slovné spojenie a je to podľa mäa úplna prkotina, lebo to nie je láska (paradoxne, s Kučeravým som sa o tom hádaala raz, veľmi živo si to pametám vole). Je to len to, že ťa ten človek zaujme a ty ideš za ním lebo ho chceš spoznať. JE to zaujatie na prvý pohľad a pocit, že toho človeka chceš spoznať, ale určite to nie je láska na prvý pohľad. Ale tým som chcela povedať to, že veľa chalanov to vlastne berie tak, že "ju som zbadal a hned som vedel, že je to ona".
Ale aby som sa vrátila k románom, je to o tom, že romány sú proste primitívnejšie a menej primitívne. Sú tie úplne primitívne kde lásku prežívajú už 13ročné deti a je to fakt písané uplne jednoduchými vetami že wtf, alebo sú romány, ktoré ťa zaujimu štýlom písanie. Niiektorými hlbšími myšlienkami. Jasné že nie úplne neviem akými hlbokými, ale keď je tam niečo nad čím sa zamyslíš. Keď je tam niečo, čo ti dá niečo do života. A hlavne odcenujem romány na pokračovanie, lebo si neviem predstaviť nič vhodnejšie pre mladých ľudí ako to, že ak rada čítaš žiješ dlhodobo príbehom tých ľudí. NEviem ako iný,ale pre mňa to je niečo nenormálne naplňujúce a rovnako niečo, čo maj v mojom veku núti veriť v happy end. Lebo áno, mám 22 a verím v hepjend, v žiadne bozkávačky na diskotékach a náhodných kopcoch chalanov a myslím si, že istý podiel na tom mal aj tie "normálne" dievčenské romány, kde sa baby nehádžu chalanom pod nohy v 14tich rokoch (nemám rada zahraničné romány z tohto dôvodu a mám vážny problém aj s filmami kde v 16tich baby sexujú a je to úplne normálne). Bože ja asi neviem písať krátke komentáre.

10 Dollie Dollie | Web | 11. october 2015 at 15:58 | React

tak toto si úplne vystihla :) to isté platí aj o romantických filomoch- všetko na jedno kopyto

11 EveLin EveLin | Web | 15. october 2015 at 20:23 | React

Nazačátek bych chtěla zmínit, že tohle není můj styl čtění. Nejradši mám právě fantasy, sci-fi a fantasy pro dospívající(young adult). Čistě jen romány moc ne.
Já si myslím, že sice ano velká většina románů je na jedno brdo, ano jsou to svým způsobem spíše fantasy nebo pohádky, ale něco na tom je. Já to beru jako pohádky pro starší. Takové odtrhnutí od reality. Nenamlouvám si, že je to reálné, ale snění je povoleno. Neříkejte mi, že jste nikdy nesnili o nějakém hrdinovi jako z románu.
Jinak krásný článek se zajímavým názorem. Jen tak dál!

12 Kiwi Kiwi | Web | 29. october 2015 at 11:05 | React

Souhlasím, dívčí romány bývají zpravidla holka která je buď velmi neoblíbená, nebo hvězda, pak přijde kluk, který ji opustí, a pak další kluk, mezitím třeba něco s kamarádkami, a konec. I když už jsem našla romány, které se mi líbily více, vesměs je tento žánr celkem nuda. Když už to mám rozečtené, tak to dočtu, nemám problém, ale rozhodně k tomu necítím to co k jiným knihám, že nedokážu knihu složit a ve volných chvílích přemýšlím co bude dál, je to takové nezáživné.

13 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 29. october 2015 at 11:17 | React

Tak tohle nečtu vůbec. Mám ráda fantasy, ale tam je to v nejpropagovanější části zamořené young aduld, kde jediná změna od dívčích románů je, že hlavní hrdina může být stejně dobře kluk a ještě je osudem předurčený být zachránce světa a to mě teda taky rychle přestalo bavit, a nejlepší jsou horory a krimi. Nebo taková klasika jako 1984 nebo Quo Vadis, co na mě teď kouká z knihovny, a záhady. Protože zkušenej detektiv nebo odborník, co s tím pracuje, tak nějak nemůže bejt pitomá šestnáctka předurčená k vypuštění světla míru s modelem kolem pasu :D

14 Bels Bels | Email | Web | 29. october 2015 at 11:51 | React

Ráda čtu a tak jsem i já pár těch dívčích románů přelouskala... No asi víc, než pár. :D Ale více méně s článkem souhlasím, dnes už je to všechno tak hrozně podobné, až je to nudné. Nebo jsem na to už stará, v tom to bude taky.
Ale jednu věc jsem trošku v článku čekala a divím se, že to nebylo zmíněno. nebo jsem si toho všimla jen já, nevím. Co vyšlo 50 odstínů šedi, spousta pseudospisovatelek se začalo inspirovat a vydávat podobné průjmíky. Ale ne všechno pro tu "starší generaci". Ony se očividně trochu inspirují i ty autorky dívčích románů. Tahle počtení začínají být tak strašně romantická a erotická, až je člověku blivno. Doopravdy zvládnu ledacos, ale tohle fakt ne.
Poslední takový nesmysl, který jsem četla a sotva dočetla někdy na začátku tohoto roku bylo Na hraně zapomnění. V té knížce ti dva trtkali snad na každé druhé knížce. A pokud netrtkali, tak o tom aspoň přemýšleli. A celé to bylo strašně sladké. Fakt... tohle se nedalo, sama se divím, že jsem to zvládla do konce. :D

jinak dva ne moc oblíbení a krásní představitelé se vyskytovali například  v knížce Eleanor a Park. To hodnotím jako docela milé počtení, i když podle mě tomu trošku něco chybělo. Ale jak jsem psala výše, já se na takovou četbu už cítím trochu stará, je to spíš pro ty kolem 15. :)

15 Illumináti Illumináti | Web | 29. october 2015 at 12:07 | React

wow
   so romány
  much ženské
                     so hrozné
       8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

16 boliestka boliestka | Web | 29. october 2015 at 12:10 | React

Je to žáner a ako žáner má svoje pravidlá a klišé. U všetkých je to tak, je jedno, či ide o dievčenské romány, dobrodružné príbehy alebo fantasy. Ide o charakteristiku žánru, takže tebe ostáva jediné - čítať alebo ignorovať.

17 Pražský poděs Pražský poděs | Email | Web | 29. october 2015 at 12:44 | React

Ty nesmysly, o kterých mluvíš absolutně nejsou ke čtení. Vždycky jsem je otevřela a zase rychle zavřela.
Nechápu, jak to někdo může napsat. A děsivý je to, že si takováhle braková literatura taky najde čtenáře. To se ani nedá nazvat románem, když to porovnáš třeba s veledíly jako Mistr a Markétka, Anna Karenina nebo 1984. Nazývat brakovou literaturu románem je urážka výše zmíněných děl :-D

18 Faint Faint | Web | 29. october 2015 at 12:48 | React

Čitanie milujem a aby toho nebolo málo, snažím sa o napísanie vlastnej knihy. Je síce pravda, že to, čo si tu napísala sa odohráva vo viacerých aj v tej mojej, ale dávam tam časť zo seba a snažím sa o to, aby to nebolo na jedno kopyto. Ide o to ukázať, že svet nie je iba ružový. Snažím sa vyhýbať trápnemu kliší. Počula som názory o tom ako sú knihy o koňoch vypísaná téma. Nesúhlasím. Chcem ten svet zobraziť tak ako je to tu na Slovensku, kde toto prostredie nie je jednoduché.
Mám rada aj fantasy, ale myslím, že niekedy nie je zlé siahnuť po takejto oddychovke :)

19 Baruschka Baruschka | Email | Web | 29. october 2015 at 12:59 | React

Annu ze Zeleného domu si tady šetřím pro nejmladší dítko :-) Je jí sedm, tak ještě chvilku :-)
Je to jedna z knih mého dětství a dospívání a jestli tou dobou byly všechny "na jedno brdo", nevšimla jsem si toho :-)
Už dávno jsem od dívčích románů přešla k románům pro ženy a musím přiznat, že u některých se skvěle bavím :-)
Některé autorky mají úžasný smysl pro humor a pak mi nezbývá, než se smát a smát :-) A veškerá romance jde stranou :-) Já to čtu pro ten humor :-) Ale u všech knížek jde o to, co si tam čtenář najde :-)

20 veri-art veri-art | Web | 29. october 2015 at 13:07 | React

Já třeba na lásku na první pohled nevěřím, spíš na okamžitou sympatii. Proto moc nemám ráda takové dívčí romány, kde se dva do sebe zamilují na první pohled, přitom o sobě nic neví.
Mě osobně dostala sága Svítání od V. C. Andrewsové. Je to také o lásce, ale mnohem víc u skutečných problémech. Ne jak většina dívčích knih, kde největší problém hrdinky je ten, že nemůže jet na školní výlet.

21 Ari Ari | Email | Web | 29. october 2015 at 13:09 | React

Asi ako každé dievča, ktoré rado číta som vyrastala na dievčenských románoch. Obzvlášť na románoch od Jacqueline Wilson (teraz sa za seba hanbím, lebo som sa musela ísť pozrieť na knižku, aby som správne napísala jej meno), ktoré som mala ako mladšia vždycky všetky prečítané a čakala som v knižnici na nový výtlačok, alebo v kníhkupectve, kým boli ešte teplé.

Neviem, či to bolo vekom, ale mne rozhodne neprišli na jedno kopyto. Neboli to formáty, ako Jana Eyrová, ale mali niečo do seba a často nebola hlavnou témou láska, ale objavovanie samej seba, rodina a priateľstvo a dokonca si spomínam na knihu, ktorá sa týkala anorexie.
Vtedy som mohla mať asi 9-10 a nemala som tú čiateľskú gramotnosť ako dnes, ale aj dnes sa nehanbím siahnuť po týchto knihách a ak mi nostalgia nezakaľuje myseľ, tak si myslím, že sú stále dobré. Toto boli moje dievčenské romány.

Dnes tu ale máme Na vine sú hviezdy, zlodejku duší a podobné knihy, ktoré mi prídu ako odpad a priznám sa, že sa im stránim. Príde mi nehorázne, že sa autori snažia zahaliť gýč do názvu, ktorý síce kedysi znamenal, že kniha bude tajomná a hororová, ale dnes znamená trápny román v temne sa tváriacom prostredí.

Teda, viacmenej s tebou súhlasím. Dnešné dievčenské romány sú skutočne zväčša na jedno kopyto...

22 PandaGirl PandaGirl | Email | Web | 29. october 2015 at 14:18 | React

Můžu malou radu? Přečti si Eleanor a Park - sice to nejsou dva šprti, ale do jiskřivých hvězdiček mají daleko :D

Jinak já se spíš oddává young adults se zaměřením na fantasy a nebo postapokaliptický. Ale co si budeme povídat, všechny lásky jsou na jedno brdo. Ale stejně si to všechno ráda přečtu, i když tuším jak to dopadne :-D

23 Fibian Fibian | Web | 29. october 2015 at 14:33 | React

Taky tyhle prkotiny moc nemusím. A hodně mě štve (nebo spíš štvalo, protože teď už jsem stará :D), jak všichni předpokládají, že prostě KAŽDÁ holka čte tyhlety kraviny a když nečte, tak je nějaká divná. Pfffff.

24 Tevuori Tevuori | Web | 29. october 2015 at 16:06 | React

Já ráda jako prepubescent čítávala knížky od Wilsonové. Kromě té lásky tam byl většinou ještě jiný motiv - často nefungující rodina, ale třeba i homosexuální kamarád nebo závislosti. Když se na to dívám zpětně, říkám si, že to byly takové klenoty této nižší literatury, člověk z toho alespoň pobral nějaké normální hodnoty. Jestli budu mít jednou dcery, tyhle knížky jim ráda koupím, projeví-li zájem.
Lepší, když děti čtou toto, než když nečtou vůbec. I takhle může vypadat cesta ke krásné a hodnotné literatuře.  :-)

Ovšem jak píšeš, většina dívčích románů je jako přes kopírák. Celkem ztráta času.

Jen, prosím, jedna věc... Je rozdíl mezi románem tak, jak ho chápeme dnes, a románem v pojetí klasickém. A zrovna zmíněná Jana Eyrová je jeden z nejkvalitnějších a nejtypičtějších románů té klasické sféry. To se srovnávat s pohádkami pro slečny prostě nedá. ;-)

25 Bookeaterka Bookeaterka | Web | 29. october 2015 at 16:08 | React

Dívčí romány jsem četla, když mi bylo tak 12-13. Tehdy mi to přišlo skvělé, každá kniha mi nabízela něco nového, neznámého a já jich ještě něměla tolik načteno, abych dokázala odhadnout konec pomalu v první kapitole. Teď se jim snažím vyhýbat, čtu jen ty, které jsou opravdu známé a hýbou světem, abych nezaostávala za ostatními. :-D Ale musím přiznat, že Hvězdy nám nepřály na mě opravdu zapůsobily a patří mezi mé oblíbené knihy celkově, naopak třeba u Eleanor a Park nechápu, co na tom všichni vidí. :-?
Je to složité, neházela bych úplně všechny do jednoho pytle, ale třeba s takovo Janou Eyrovou se nedají naprosto srovnávat...

26 Cinereo Cinereo | Email | Web | 29. october 2015 at 16:38 | React

Mě teda čtení dívčích románů baví jako oddechová literatura /v překladu - připlazím se v deset hodin domů a těsně před usnutím přečtu dvacet stránek/, ale rozhodně se v tom nedají čekat žádná zásadní moudra. Líbí se mi knihy od Johna Greena, protože i když v podstatě jen čerpá z již napsané literatury, dosazuje do svých příběhů alespoň nějaké myšlenky.

Ale máš pravdu, z 90 % se v dívčích románech motají jen náměty v duchu "neoblíbená, tajemná, neznámá, tichá", ale i tak jako zázrakem přiláká pozornost toho "dokonalého modela", co v knize zpravidla straší už od začátku.

Moc pěkně napsané, celkem jsem se zasmála :D A hlavně - skutečně s tebou souhlasím :)

27 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. october 2015 at 17:11 | React

Ale právě v tom je kouzlo dívčích románů. Mrknou na sebe a láska na první pohled je na světě. Můžeš tomu klidně říkat útěk z reality života. Copak ty nikdy nesníš? Jsi zarytá realistka? Tomu nevěřím :-) Někdy je život hodně tvrdý a takový románek alias pohádka pro dospělé se může stát tím pravým ořechovým. Lepší než tabletky od specialistů. Já sama je vyloženě nevyhledávám, ale rozhodně se jich nezříkám a už vůbec jejich význam nezpochybňuji :-)

28 fakynn fakynn | Email | Web | 29. october 2015 at 17:46 | React

Jo, máš pravdu, že většina holčičích románů je o tom samém, ale je spoustu výjimek, kdy ne a proto jsou tak úžasné.

Když jsi psala, že nikdy se nedají do kupy dva šprti nebo neoblíbení, tak jsem právě dočetla Eleanor a Park, kde jeden přijde nový, ošklivý, chudý, hodně chytrý a druhý je přehlížený, má jednoho kamaráda, šikmý oči a školní oblíbenec to taky není. :)

29 Kai Kai | Web | 29. october 2015 at 17:54 | React

Pekný článok! :) Musím len súhlasiť, keďže som mala príležitosť prečítať si dnešné romány a aj staršie kúsky ako Anna zo Zeleného domu.
Dievčenským románom sa radšej vyhýbam a čítam ich len vtedy, keď si potrebujem otupiť mozog a potrebujem niečo, nad čím nemusím veľmi rozmýšľať a nemá to veľmi hlbokú myšlienku.
Jasné, že to nie je veľmi realitické... a keď už to spomínaš, mňa by strašne zaujímal román v podobe "dvaja šprti", "dvaja gameri", niečo čo odbočuje od toho zadaného ideálu :D

30 Polly Polly | Web | 29. october 2015 at 19:46 | React

popravde, nevadia mi dievcenske romany, ked si naozaj potrebujem oddychnut. Ale ano, minule sme s kamaratkou preberali podobne stereotypy, ktore nas tak trochu stvu :D. Napriklad - obvykle v knihe byva ona, ON a potom držtaška - ten skvely, slusny, dokonalo mily chlapec.... ktory samozrejme k hrdinke tiez prechovava city, ale ona si vzdy vyberie toho drzeho krasavca! .. chceli by sme knihu, kde bude hrdinka konecne natolko mudra, aby si vybrala toho mileho chlapca xD

31 Merethe Merethe | Web | 29. october 2015 at 21:57 | React

Sama dívčí romány nečtu. Ovšem troše té najivní atmosféry se nebráním tolik, jako třeba moje máti. K tomu se vrátím ale později.
Někdy člověka zaujme na knize propracovanost a styl, jakým je napsaná, než samotný děj. Já říkám: jsou dobré knihy, špatné knihy a pak jsou tu díla s otřesným nápadem, ale skvěle zpracované, a nebo naopak nečitelně napsaný geniální nápad. Kdo četl Annu Kareninu, dá mi za pravdu, že její příběh je dost tucový, ale psychologická propracovanost je naprosto dechberoucí. Poklona, pane Tolstoji.
Moje mamka se Annu pokoušela číst asi tak od března do minulého týdne. V tu dobu mi naštvaně tu knihu vracela se slovy, že to je moc romatické a jak člověk jako já může mít rád takovou slaďárnu. Ale Anna Karenina není dívčí román...
Můžeme pozorovat prvky dívčích románů už v klasicích (vzpomeňme na Rome a Julii - když vezmu v potaz, kolik jim oběma bylo a jak dlouho se znali...). Nicméně bych řekla, že to dívkám opravdu zkresluje realitu víc, než je zdravé. Často si nesou do života přesvědčení, že potkají téměř dokonalého gentlemana s ohromnou slovní zásobou, respektem k opačnému pohlaví a neskutečnou ochotou (fajn, přiznám se, že mě se to podařilo :-D), a v návaznosti na to se může stát, že dotyčná zůstane do třiceti nevinnou princeznou ve věži...
Ale jinak, ať si čte kdo chce co chce ;-) jestliže to někomu zlepší náladu, nemám problém s ničím

32 Grumpy Grumpy | Web | 30. october 2015 at 8:09 | React

Jo, bohužel některé dívky z toho nevyrostou a jako ženy plynule přejdou na Fifty Shades of Grey... Umělecká hodnota taktéž nulová a od reality na míle daleko.

33 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | 30. october 2015 at 10:04 | React

Naprosto s  tebou souhlasím. Dřív jsem měla období, kdy jsem takové knihy přímo hltala, ale asi po třetí knize mi opravdu přišlo, že čtu pořád o tom samém, což se s dalšími knihami jen potvrdilo.
Teď raději čtu fantasy a scifi knihy a jsem spokojená. ;)

34 Ter. Ter. | Web | 30. october 2015 at 10:53 | React

Já osobně čtení naprosto zbožňuju! Jen je pro mě v poslední době těžké najít si na něj, vzhledem ke školním povinnostem, čas - to je pořád test sem, zkoušení tam, vypracovaná maturitní otázka támhle a já na to prostě nemám buňky.
Souhlasím s tebou, že dívčí romány z dnešní doby jsou všechny na jedno brdo. Krásným příkladem je třeba Jacqueline Wilson, jejíž knížky jsou opravdu v podstatě o tom samém. V určitém věku, mám na mysli takový třináctý rok, jsem to měla ráda, ale teď se na ně ani nepodívám.
Jana Eyrová se mi hrozně líbila - vážně jsem nečekala, že tou knížkou budu tak unešená. Dnešní dívčí romány postrádají originalitu - myslím, že taky díky tomu se většina dnešních teenagerů přiklání k Johnu Greenovi (vážně tleskám za vsuvku o napůl beznohých chlapcích - pobavila jsi mě :D). Já třeba ráda vzpomínám na Dotek anděla od Thomase Breziny (tu knížku jsem si zamilovala a plánuji si jí někdy v blízké době znovu přečíst).

Krásná úvaha! :-)

35 Nobody Nobody | Email | Web | 30. october 2015 at 12:21 | React

:-D já jsem moc dívčích románů nečetla, nějak se jim vyhýbám, vždycky mám na výběr nějakou zajímavější knížku, ale i přesto souhllasím s tebou, ono se občas stačí podívat na ňáký takovýhle filmy, taky to samý furt dokola... :-)
každopádně, hezky sepsané, docela jsem se chvílea i pobavila :-)

36 Smilee Smilee | Web | 30. october 2015 at 14:11 | React

Já čtení zbožňuji a na pár podobných románů, které tu popisuješ jsem narazila. A myslím, že tvůj popis to naprosto vystihuje.
Jsem spíš na takové dobrodružnější knížky, kde láska většinou až někde na posledním místě a lidé se tam spíš zabíjejí, než zamilují. Samozřejmě jsem ale zkusila nějaké knížky, které mají rádi ostatní holky v mém věku, hlavně jejich oblíbeného Johna Greena a zjistila, že spisovatel sice celkem umí psát, ale že by to byla nějaká dokonalost? To asi ne. Takže jsem se poté dost cítila divně, když jsem seděla v kině na Hvězdy nám nepřály a moje kamarádky a vlastně celé kin, měli co dělat, aby si nevybrečeli oči xD
Rozhodně s tebou souhlasím. :)

37 Ilča Ilča | Web | 8. november 2015 at 19:35 | React

Já raději čtu, tak si domyslím svoje různé fantazie a směju se, takhle když koukám na film, tak mi ten obraz nastíní někdo další a někdy se mi líbí a někdy ne. :-x Ale fantazie se mi u filmu rozhodně nerozvíjí :-D

38 reveriedreams reveriedreams | Email | Web | 19. march 2016 at 21:08 | React

Neřekla bych, že jsou takové všechny, možná se najdou výjimky, ale z toho, co jsem já četla, bych je vybrat nedokázala. Všechny byly o tom, co říkáš. Proto se jim vyhýbám.
Víš, myslím, že takovéto autorky mají komplexy samy ze sebe a prostě by chtěli dokonalého muže, který by chybu neměl, ale je by jim odpouštěl. Tyto ženy očividně nepochopily, že v pravé lásce je jeden pro druhého dokonalý, i kdyby to byl...co já vím...sériový vrah :-) A nenaučily se sebelásce. Tak to vidím já.

39 Citruštek Citruštek | Email | Web | 6. january 2017 at 11:23 | React

No, vystihla si to dobre a skutočne je to tak, že tá pravá podstata románu pre ženy/dievčatá je takáto. Ako si to opísala. I keď Janka Eyrová má aspoň úroveň oproti niektorým románom, ktoré nechcem menovať, aby som niekoho neurazila, lebo ja som prečítala aj tie dobré, aj tie otrepané a trápne. Veľakrát niektoré romány čítam kvôli tomu, že autorka to tam vážne skvelo opisuje a dodáva tomu šmrnc. No ak sa pozriem na samotný dej a tú myšlienku, je to o tom istom. Ale ide o to, ako sa opíšu tie charaktery postáv a tak podobne. Dosť záleží aj na tom, či je to písané v prvej osobe alebo nie, lebo ak je to v tej prvej osobe a je to z pohľadu dievčaťa, tak logicky si tam každá o sebe myslí, že je škrata, lebo má nedostatok sebavedomia a ako si napísala, vyplynie, že je krása nevídaná a všetci zhíknu "Oh shit, do riti, what the fuck?!" No ale... aj v realite to tak je, že veľa dievčat si povie, že preboha ako to vyzerám a v skutočnosti sú len prehnane sebakritické, takže asi tak.
Ale áno, zas nehádžme všetky knihy do jedného vreca, lebo fantasy, sci-fi, detektívne, atď. sú zas o niečom inom aj čo sa týka vzťahov, že tam už to býva všelijaké a človek si nemusí vedieť domyslieť, čo sa asi stane ďalej.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement